Kdy jste naposledy drželi v ruce malou olověnou střelu s tvarem připomínajícím suknici? Pro spoustu lidí je to běžná vzpomínka na dětství, kdy stříleli s tátou nebo dědou na plechovky za chalupou. A možná si tehdy ani neuvědomili, že tahle střela má specifické jméno – diabola. Přestože vypadá jednoduše, skrývá v sobě pořádnou dávku promyšleného inženýrství a překvapivých faktů. Chcete zjistit, proč na tvaru záleží, jestli je lepší hladká nebo drážkovaná a proč pro terče vozí střelci často víc druhů najednou? Pojďme rozlousknout tajemství diabolky.
Jak vypadá diabola a proč dostala své jméno?
Slovo "diabola" se běžně používá pro malý, líbivě tvarovaný projektil, který se používá jako střelivo do vzduchových pušek a pistolí. Výraz pochází z německého Die Diabolo, což znamená "ďáblík" – možná za to může tvar připomínající malý pohárek nebo sud s rozšířenými konci. V podstatě jde o střelu s hlavou a suknicí, kde je hlava více či méně kulatá (anebo špičatá) a zadní část (suknice) rozšířená a dutá. Právě tenhle tvar je ultradůležitý, protože ovlivňuje letové vlastnosti. Není to stylovka bez důvodu.
Když popíšete diabolu obyčejnému člověku, zřejmě řekne něco jako "To je ta malá věcička do vzduchovky" nebo "Taková ta olověná patrona". Typické diabolky mají průměr 4,5 mm (ta je úplně nejběžnější, hlavně v Evropě), ale najdete je i v ráži 5,5 mm, 6,35 mm a výjimečně i větší. Vždycky je klíčová hmotnost – čím těžší diabola, tím pomaleji letí, ale její průraznost může být lepší.
Nebudeme chodit kolem horké kaše – diaboly kralují ve vzduchovkách už přes 100 let. Každý měsíc se jich jen v Evropě vyrobí přes 30 milionů kusů napříč všemi typy a gramážemi. Dokázali byste si představit armádu diabol obíhající kolem Modré planety? Kdybyste je poskládali za sebe, projedete si Evropu skrz naskrz.
Za fyzikou diabol stojí leccos. Suknice není jen estetický výstřelek. Dutý zadek způsobuje, že střela letí stabilněji a méně se stáčí. Lidé si často myslí, že točí střelou jen závity v hlavni, ale výrazně ji stabilizuje právě i ten zvláštní tvar. Některé diabolky jsou vybavené hladkou hlavou, některé mají vroubkovanou (stepované) okraje, jiné jsou úplně špičaté. Výběr se neřídí designem, ale tím, co od střelby čekáte.
Typický materiál? Olovo. Existují i bezolovnaté varianty (například cín, slitiny nebo plast v kombinaci s kovovým jádrem), ale olovo je pořád top pick kvůli poměru mezi hmotností a měkkostí. Právě díky té měkkosti si diabola "sedne" do hlavně a líp těsní – to znamená vyšší přesnost. Od roku 2017 vzniklo pár pokusů s ekologičtějšími variantami (třeba český výrobce JSB testuje i hliník), ale střelecká komunita nedá na olovo dopustit.
Typy diabol, jejich vlastnosti a pro co se (ne)hodí
Svět diabol není jednotvárný. Když si dnes zajdete do obchodu se zbraněmi, vybere vám prodavač desítky druhů. Základní rozdělení je podle tvaru hlavičky a suknice. Každý typ je optimalizovaný pro něco jiného – někdy pro přesnost, někdy pro průraznost, a jindy pro maximální expanzi. Tady je orientační přehled nejběžnějších variant:
- Ploská (wadcutter) diabola – Má plochou hlavičku. Ideální na střílení do papírových terčů, kde vyrazí krásně čitelné a ostré díry. Střela letí stabilně, ale rychleji ztrácí energii a po 20-30 metrech už není tak přesná. To nevadí sportovcům ze střeleckých klubů, kteří běžně střílí do 10-15 metrů.
- Polokulatá (domed) hlavička – Nejčastější volba univerzálních střelců. Vhodná pro větší vzdálenosti do 40-50 m. Díky zaoblení má o malinko nižší odpor vzduchu, drží si lepší dráhu letu a je přesnější na delší vzdálenosti.
- Špičatá (pointed) – Hodí se na ničení plechovek, propíchnutí tvrdších terčů a "hobby" střelbu. Špička zlepšuje průraznost, ale přesnost bývá horší než u polokulatých. Je to spíš atrakce pro rekreační střelce, ideální na pokusy „kdopak zničí víc kečupových plechovek“.
- Dutá hlavička (hollow point) – Často hledaná pro lovecké účely (kde je to povolené). Díky otvoru v čele se při zásahu roztrhne a způsobí větší poškození cíle – například při regulaci drobných škůdců nebo při lovecké střelbě. Tahle varianta není moc přesná na delší vzdálenost, expanze je ale ohromná.
Zajímavostí je vývoj diabol do moderních PCP a silnějších vzduchovek. Ještě v devadesátkách většina diabol vážila 0,50–0,60 gramu, dnes si střelci běžně kupují varianty s hmotností skoro 1 gram. Přesnost je dnes zkrátka na úplně jiné úrovni – střelci zvládnou na 50 metrů dát všechny diabolky do kolečka o průměru 2 centimetry, pokud správně vyberou typ i ráži. Jde to do takových detailů, že někteří profíci před soutěží "váží" každou diabolku, aby neměli v krabičce odchylky nad 0,01 gramu!
Co by měl každý střelec vědět? Nejdůležitější je sladit přesnost zbraně s konkrétním typem diabolky. Jedna vzduchovka vám může střílet s plochou diabolkou naprosto přesně, zatímco s polokulatou to nebude žádná sláva. Záleží na tvaru hlavně, typu vývrtu a kompaktnosti diabolky v hlavni. Chce to testování – koupit klidně čtyři druhy v malé krabičce, odstřílet na 10 metrů a vybrat podle nejmenšího rozptylu.
Materiály? Olovo převažuje (99 % nabídky), bezolovnaté varianty jsou dražší a mají lehčí hlavičku, což znamená nižší energii, kratší dostřel a zvláštní chování po zásahu. Mezi střelci pořád panuje averze vůči ekologickým náhražkám – říkají jim "létající špunty" nebo "polystyrenky".
Výrobci jako JSB Match Diabolo z Bohumína, německý RWS, Gamo ze Španělska nebo slovenská ZVS patří k nejlepším na trhu. Česká JSB je vyhlášená vysokou precizností a konzistencí. Na světových soutěžích dominuje téměř polovina střelců s českými diabolkami.
Jak správně vybírat a střílet s diabolkami? Tipy a zajímavosti z praxe
Na první pohled vypadá výběr diabol trochu nudně – prostě vezmete nějakou krabičku, nasypete do hlavně, vystřelíte a jdete dál. Jenže kdo si chce opravdu zastřílet přesně a s chutí, brzy zjistí, že to není tak snadné. Na co se zaměřit, aby vám střelba do terčů šla jako profíkům?
- Vždy si před nákupem ověřte ráži své vzduchovky. Standard je 4,5 mm (.177), ale pro větší vzduchovky a lovecké účely vybírejte 5,5 mm (.22) nebo 6,35 mm (.25).
- Hmotnost je klíčová, hlavně pokud střílíte na větší vzdálenosti. Těžší diabolky mají nižší úsťovou rychlost, ale letí stabilněji. Pro sportovní střelbu volte lehké (kolem 0,50 g), pro hobby 0,60–0,90 g, pro silné PCP vzduchovky klidně i 1 g a více.
- Testujte různé typy – u střelby platí, že každá hlavěň "má ráda něco jiného". Žádný univerzální tip neexistuje. Pořiďte si testovací sadu a střílejte pár ran pro každý model. Sledujte rozptyl zásahů a vybírejte podle toho.
- Skladujte diabolky v suchu! Olovo oxiduje, a pokud střelivo zrezaví, nebude sedět přesně v hlavni. Vlhké rukavice taky dělají neplechu, střelci proto často manipulují s diabolkami pomocí pinzety nebo mají ruce suché a čisté.
- Pamatujte na bezpečnost. Vzduchovka není hračka, ani když střílíte "jen" s plochými diabolkami na papírové terče. Vyberte místo mimo dosah zvířat a dětí, snažte se zastavit střelu o bezpečný terč (ideálně s pozadím z tvrdého dřeva nebo speciální ocelovou zástěnou).
Přináším vám i rychlý přehled vlastností vybraných diabol:
| Název typu | Tvar hlavice | Hmotnost (g) | Určeno pro |
|---|---|---|---|
| Wadcutter | Plochá | 0,45–0,60 | Papírové terče, sportovní střelba |
| Domed | Polokulatá | 0,50–1,00 | Univerzální použití, hobby, vzdálenější střelba |
| Pointed | Špičatá | 0,70–1,10 | "Terč na zahradě", průraznost, zábava |
| Hollow point | Dutá | 0,65–1,20 | Malá zvěř (regulace), expanze |
Zajímavost pro fajšmekry: Ve světových soutěžích je rozptyl na 10 metrů často pod 4 mm – to znamená, že pět střel končí po sobě v díře „jako od hřebíčku“. Tohle zvládne málokterá vzduchovka na běžných diabolkách z obchodu – právě proto špičkoví střelci investují i do "ručně tříděných" sérií a laborují s vahou a tvarem. Pokud vám záleží na přesnosti, nemusíte mířit nejdřív po nové optice – zkuste si koupit kvalitní diabolky, třeba od JSB, a uvidíte, že najednou posunete přesnost o level výš.
A jedna perlička na závěr – neskladujte diabolky na lednici, kam se k nim snadno dostane vlhkost nebo mastnota. Když je jednou zaprašujete, už se čistí docela špatně. Někteří střelci dokonce doporučují každou novou krabičku přebrat, případně lehce odmastit, aby se zlepšila stabilita v hlavni. Pokud vás střelba opravdu baví, začněte experimentovat s různými typy, nebojte se investovat do kvalitních značek a sledujte, jak zásahy na terči budou čím dál lepší. Svět diabolek je kapesní laboratorní experiment – stačí pár minut a otevře se vám celý nový vesmír střelecké radosti.