Rozpočtová rezerva na rekonstrukci: Kolik by měla být v ČR v roce 2025?

Co když se najednou rozlije řeka, zhroucí se silnice nebo se zhroutí most? V České republice už to není výjimka - je to každoroční realita. Po povodních v roce 2024, které zničily tisíce domů, silnic a škol, se všichni ptali: kolik peněz má stát mít připraveno na rekonstrukci? A odpověď není jednoduchá. Nejde jen o číslo na papíře. Jde o to, jestli ty peníze když budou potřeba, budou skutečně k dispozici - nebo zůstanou jen v rozpočtových dokumentech.

Co je rozpočtová rezerva na rekonstrukci?

Rozpočtová rezerva na rekonstrukci je peněžní zásoba, kterou stát drží na straně - nezaplatí ji nikomu, pokud se nic nestane. Ale jakmile se objeví katastrofa - povodně, bouře, zemětřesení - může ji okamžitě použít na opravy. Tento nástroj se objevil v českém rozpočtu po katastrofách v roce 2024, kdy se ukázalo, že dřívější systém nefungoval. Dříve se peníze na rekonstrukci hledaly v jiných částech rozpočtu - tedy odtrhávaly se od škol, nemocnic nebo dopravy. Teď má stát speciální „příšeru“ na tyto případy.

Podle zákona č. 434/2024 Sb. je pro rok 2025 vyčleněna vládní rozpočtová rezerva ve výši 7,88 miliardy Kč. Ale to není všechno. Vláda navíc přidala dalších 10 miliard Kč na odstraňování škod z loňských povodní. Celkem tedy má stát na rekonstrukci připraveno 17,88 miliardy Kč. Z toho ale jen 4,3 miliardy se skutečně použilo na opravy - zbytek byl přealokován na jiné účely, jako dotace na obnovitelné zdroje energie.

Proč 7,88 miliardy nestačí?

Když se podíváte na škody po povodních v roce 2024, zjistíte, že se jejich hodnota pohybuje kolem 60 miliard Kč. To je téměř třikrát víc než celá rezerva pro rok 2025. Státní fond životního prostředí a regionální úřady už teď potvrzují, že peníze na opravu silnic, vodovodů a mostů chybí. A to jen na jednu katastrofu.

Finanční analytik Jan Kubíček z Czech Fund Company říká: „Ideální rezerva by měla být 1-1,5 % HDP.“ Pro Českou republiku to znamená 30-45 miliard Kč ročně. To by pokrylo většinu přírodních katastrof bez nutnosti každý rok přepisovat rozpočet. Ale dnes máme jen 7,88 miliardy - a už v březnu 2025 byla téměř vyčerpána.

Proč? Protože nejde jen o částku. Jde o to, jak se peníze přidělují. Vláda převedla 6 miliard Kč z rezervy na dotace pro solární panely. Ministerstvo průmyslu použilo 6 miliard na kompenzace cen energií. A co zůstalo na opravy? Jen 4,3 miliardy - a to z nich ještě 1,5 miliardy nebylo vůbec vydáno, protože nebyly schválené projekty.

Problém není v penězích, ale v administraci

Na fóru finance.cz napsal úředník z Olomouckého kraje: „Čekáme na schválení projektů už čtyři měsíce. Silnice jsou v havarijním stavu, ale bez peněz nemůžeme začít.“ To není výjimka. Podle interní zprávy Ministerstva financí trvá průměrné schválení projektu na rekonstrukci 5,2 měsíce. V Německu nebo Rakousku to trvá dvě tři týdny.

Proč to trvá tak dlouho? Protože každý projekt musí projít desítkami úřadů, schválení ministerstev, kontrolami Evropské unie a dokumentací, kterou obce nemají čas připravit. A když už se projekt schválí, peníze často přijdou až po roce - když už je všechno v pořádku. To není rekonstrukce. To je záchrana v minulosti.

Na rozdíl od dřívějších let, kdy se peníze na rekonstrukci „kradly“ z jiných částí rozpočtu, teď máme speciální rezervu. Ale pokud ji neumíme použít, je to jen číslo na papíře. Stejně jako mít záchranný balíček v autě, ale nevědět, jak ho otevřít.

Co říkají experti?

Ekonom Petr Jiříček z Masarykovy univerzity varuje: „40 miliard Kč na povodně 2024 a 2025 je stále nedostatečné.“ Podle jeho odhadů budou škody v příštích letech stoupat - nejen kvůli klimatickým změnám, ale i kvůli stárnutí infrastruktury. Většina silnic v ČR je starší než 30 let. A většina vodovodních sítí byla postavena v 60. letech.

Deloitte doporučuje: minimálně 1,2 % HDP ročně. To je pro dnešní HDP 36 miliard Kč. Národní rozpočtová rada to podporuje a doporučuje rezervu na 1 % HDP s možností dynamického navýšení podle rizik. To znamená, že v letech s vysokým rizikem povodní by rezerva mohla růst - ne klesat.

Na druhé straně je tu politický tlak. Vláda v demisi navrhla pro rok 2026 deficit 237 miliard Kč - a to už je maximální povolená hranice podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pokud chceme přidat dalších 30 miliard na rekonstrukci, musíme někde škrtnout. A to znamená: školy, nemocnice, důchodce.

Co dělají jiné země?

Německo má speciální fond pro katastrofy - s automatickým převodem peněz z centrálního rozpočtu, jakmile se vyhlásí krizový stav. Švýcarsko má předem stanovené částky na opravy podle typu škody - například 150 milionů CHF na mosty, 80 milionů na silnice. A všechno to funguje bez administrativních bariér.

Ve Francii se peníze na rekonstrukci aktivují automaticky, pokud je škoda vyšší než 1 miliarda EUR. V ČR se musí počkat na schválení desítek dokumentů, dokud se nezhroutí další most.

Kolik by měla být rezerva?

Je to jednoduché: rezerva na rekonstrukci by měla pokrýt průměrné roční škody plus rezervu na neočekávané vlny.

Podle Evropské komise se frekvence extrémních povodní v ČR zvýšila o 40 % za posledních 10 let. Průměrné roční škody se blíží 35 miliardám Kč. A to je jen jedna katastrofa. Co když přijde ještě jedna? Nebo zemětřesení? Nebo výpadek elektrické sítě?

Minimální výše rezervy by měla být 35-40 miliard Kč ročně. To je 1,2-1,4 % HDP. To není příliš - to je minimum, co potřebujeme, abychom nebyli v každém roce závislí na záchranných operacích a přepisování rozpočtu.

A pokud bychom měli i rychlejší systém schvalování - tak, aby projekty procházely za dva měsíce, ne za pět - pak bychom mohli mít i menší rezervu. Ale bez rychlosti je číslo bez významu.

Co můžeme dělat?

Nejprve: zrušit přealokace. Peníze z rezervy na rekonstrukci nesmí jít na dotace, na energie, na nové projekty. Ty musí být v jiných částech rozpočtu.

Druhé: zjednodušit schvalování. Pokud je vyhlášen krizový stav, všechny projekty na rekonstrukci by měly projít automaticky - bez 20 dokumentů. Jako v případě záchranných operací.

Třetí: vytvořit společný systém mezi obcemi, krajemi a státem. Není spravedlivé, že jedna obec má peníze a druhá ne, jen proto, že měla lepší úředníky.

A čtvrté: pravidelně aktualizovat odhady škod. Když se změní klima, musí se změnit i rezerva. Ne každý rok stejně.

Stát už ví, že rekonstrukce není výdaj - je investice. Ale zatím se chová, jako by to byla výdajová záležitost. A to je chyba. Když nebudeme mít připravené peníze, nebudeme mít ani domy, silnice, školy. A to už nejde zpětně opravit.

Co se stane, když se nic nezmění?

Ve výhledu na rok 2026 je státní deficit omezen na 237 miliard Kč. Pokud přijde další katastrofa, vláda bude muset buď zvýšit dluh - což je nebezpečné - nebo škrtnout z jiných věcí. A kdo to bude cítit? Rodiny, které čekají na opravu školy. Důchodci, kteří potřebují nový vodovod. Města, která nevědí, jak opravit most.

Rezerva na rekonstrukci není luxus. Je to základní bezpečnostní systém. Jako pojištění na dům. Když ho nemáte, neznamená to, že se nic nestane. Znamená to jen, že když se něco stane - budete platit z vlastní kapsy. A v případě státu - platíme všichni.