
Ivan Novotny
Nezlobte se, ale podle mě je to celé trochu přeceňovaný. Každý den vidím spoustu "efektivního" UI zpackanýho tak, že uživateli fakt nezbývá než brečet.
Ty postupy jsou sice fajn, ale ve finále záleží na štěstí, zákazníkovi, a taky, jak moc tvůj tým umí improvizovat. Čím víc toho plánuješ, tím víc očekáváš, a pak když přijde realita, je to pro mnohé pořádný šok.
Takže ano, testujte, prototypujte, ale hlavně si neberte všechno moc k srdci, a zachovejte si zdravý rozum!
Představ si, že by ses pokusil používat telefon, u kterého bys každou funkci hledal několik minut. Špatně navržené uživatelské rozhraní dokáže odradit stejně jako pokřivený obraz na stěně moderní kavárny. Ale proč některé aplikace milujeme na první klik a jiné pošleme pryč už po prvních minutách? Rozdíl je často v procesu návrhu rozhraní. Dobrý design neroste jen tak na stromě, ale je výsledkem pečlivého postupu, desítek rozhodnutí a hlavně spousty otázek na uživatele samotné. Právě proto se pojďme podívat pod pokličku konkrétních kroků, které vedou od prvotního nápadu až po rozhraní, které fakt funguje. Ať už jsi profík, co navrhuje firemní ERP řešení, nebo student, který chce udělat konečně použitelnou mobilní aplikaci na výběr pizzy, následující řádky najdeš užitečné. Ber to jako praktickou příručku a sem tam tě možná některý tip i překvapí.
Analýza, průzkum a definování cíle rozhraní
Návrh rozhraní nezačíná malováním ikon, ale zvědavými otázkami. Kdo to bude používat? Jaké mají uživatelé zkušenosti, jaké potřeby a jak bude produkt řešit konkrétní potíže? Tohle není žádná fráze pro povinný meeting, ale základ, bez kterého rozhraní šlapat nebude. Třeba i slavná aplikace Duolingo začínala jako nápad řešit globální problém dostupnosti výuky jazyků. Ale bez desítek hodin průzkumů a rozhovorů s uživateli by dnes nepřitahovala miliony lidí denně.
Nejdřív je potřeba zjistit, kdo bude uživatelské rozhraní používat. Pomož si oblíbenými personami – tedy fiktivními uživateli, kterým přiřadíš jméno, věk, zaměstnání, cíle, technickou zdatnost i zvyky. Fakt, že uživatelka ráda nakupuje online večer na gauči, se projeví úplně jinými požadavky na rozhraní než u někoho, kdo aplikaci kontroluje v tramvaji mezi dvěma schůzkami.
Důležité je zjistit, jaké řešení už existují. Analyzuj konkurenci, domluv si ukázku, stáhni si testovací verze nebo použij open-source nástroje. Sleduj, co na malém prostoru obrazovky dává smysl, kde to naopak uživatelé vzdávají. Měř, zaznamenávej a neboj se oslovit reálné uživatele s krátkým dotazníkem nebo rozhovorem. Právě v této fázi můžeš často ušetřit týdny práce, protože zjistíš, že některé funkce nestojí za komplikace pro uživatele.
Nikdo nemá rád šetření, která nikam nevedou. Definuj si proto konkrétní cíle navrhovaného rozhraní. To znamená jasná čísla – například „snížit počet kroků ke splnění objednávky na max. 3“ či „zvýšit registrace o 15 % během tří měsíců“. Přesné cíle ti nejen pomůžou argumentovat při sporech v týmu (a že jich bývá), ale taky usnadní měření úspěchu později. Znáš už populární tabulky typu Heuristika použitelnosti? Hodí se vypsat si nejčastější chyby uživatelských rozhraní a ověřit před spuštěním, jestli na ně projekt nenarazí.
Aspekt analýzy | Praktická otázka | Příklad výsledku |
---|---|---|
Kdo je uživatel? | Jaké má cíle a zkušenosti? | Firemní účetní, potřebuje rychlý přehled faktur, málo času |
Konkurence | Kdo nabízí podobné řešení? | Fakturoid, iDoklad, Excelové šablony |
Zařízení | Na čem se bude aplikace používat? | Mobil, tablet, webový prohlížeč |
Technické limity | Na co si dát bacha při vývoji? | Pomalé internetové připojení, malý displej |
Pečlivá analýza a stanovení cílů ušetří spoustu nervů později. Je to investice, co se vrátí. Pokud přeskočíš tento krok, většinu problémů budeš plácat až v pozdějších fázích, což stojí víc času i peněz.

Návrh, prototypování a vizuální styl
Když máš jasno v tom, pro koho a proč designuješ, můžeš začít s návrhem prvních skic. Ne, nemusíš kreslit Picassa – často stačí obyčejná tužka a papír, kam načrtneš hlavní obrazovky a logiku pohybu uživatele. Tajemství je v rychlosti: nechceš týdny renderovat krásné barevné ilustrace a pak zjistit, že jsou na houby. Takové rychlé tzv. wireframy dávají během hodin konkrétní tvar tomu, co bylo dosud jen v hlavě.
Prototypování je místo, kde můžeš bezpečně dělat chyby. Obyčejně začni se základní navigací – vysleduj, jestli se uživatel dokáže dostat z bodu A do B s co nejmenším úsilím. Když vznikne první digitální prototyp (třeba v nástrojích jako Figma, Sketch nebo Adobe XD), vyzkoušej ho nejdřív ty sám. Zjistíš, kolik zbytečných kliknutí aplikace potřebuje a jestli rozumíš tlačítkům bez nápovědy.
Mysli při tom na priority – hlavní funkce dej dopředu, méně důležité schovej tak, aby nepřekážely. Je potvrzeno v Google studie z roku 2022, že uživatel rozhoduje o kvalitě rozhraní do 50 milisekund podle prvního dojmu. Barvy, kontrast, velikost písma, mezery mezi ikonami – na tom všem záleží. Barvy by měly být dostatečně kontrastní (ne každý má zrak ostřejší než rys), písma čitelná, a ovládací prvky dost velké i pro tlustší prsty. Rychlé testy na různých zařízeních (mobil, tablet, různé operační systémy) zachytí víc chyb než tisíc porad v zasedačce.
Tip: Inspiruj se konkrétními knihovnami komponent (například Material Design od Googlu nebo Apple Human Interface Guidelines). Tyhle předpřipravené sady prvků často mají desítky hodin práce už za tebe a zajistí, že se tvoje rozhraní bude uživateli na první pohled zdát povědomé a příjemné.
Návrh vizuálního stylu není o ledabylém vybírání barevné palety podle nálady designéra. Tohle je ta část, kde se často láme chleba mezi všedním a zapamatovatelným rozhraním. Jasná linie, konzistentní ikony, odlišitelné akční tlačítko a logický tok informací pomůžou, aby uživatelé i laikové intuitivně věděli, co dělat dál. Není od věci testovat různé varianty barevnosti, druhy tlačítek nebo polohy hlavního menu v rámci tzv. A/B testování. Tentokrát mluvím ze zkušenosti – i drobná změna barvy hlavního tlačítka zvýšila v testované aplikaci konverze o 11 % během měsíce.
Rychlá zpětná vazba od kolegů, kamarádů nebo ideálně reálných uživatelů ti odhalí i nenápadné pasti. Když někdo řekne, že mu něco přijde „divné“ nebo „neví, kam kliknout“, pravděpodobně má pravdu. Lepší poslechnout v této fázi, než opravovat hotový produkt draze a ve spěchu.
Krok | Nástroj | Tip do praxe |
---|---|---|
Wireframe | Papír/tužka, Figma, Balsamiq | Návrh bez detailů, ujisti se o toku akcí |
Prototyp | Figma, Adobe XD, Marvel App | Testuj klikatelnost, simuluj reálné použití |
Vizuální styl | Adobe CC, Canva, knihovny UI | Vždy testuj barvy a kontrast, usnadníš čitelnost |
Celý návrhový proces je hlavně o iteraci – málo kdy se první nápad ukáže jako trefa do černého. Zkoušej varianty, kombinuj, ptej se. Není hanba zahodit slepou uličku. Pamatuj, že i lídři typu Airbnb nebo Spotify vyvíjeli své rozhraní celé měsíce postupně, a žádný „dokonalý design“ nebyl hned na začátku.

Testování, zpětná vazba a implementace
Máš funkční prototyp a vizuální styl, se kterým jsi spokojený? Než se rozeběhneš ke kódu nebo zadáš vývoj externistovi, čeká tě ta nejdůležitější fáze: testování s reálnými lidmi. Teď teprve zjistíš, jestli celé úsilí nepřišlo vniveč a jestli budeš muset ještě něco přemalovat.
Otestuj prototyp na několika lidech, kteří splňují tvoje původní persony. Nepotřebuješ hned stovky respondentů – už pět až osm lidí většinou odhalí největší trable. Ověření, jestli uživatel rozumí jednotlivým částem, jestli rychle najde klíčové funkce. Ukaž lidem prototyp a zeptej se: „Jak bys vytvořil novou objednávku?“ Sleduj, kde váhají, kde kliknou špatně, kolik času stráví u jednotlivých částí. Zapisuj nebo natáčej testování (samozřejmě se souhlasem).
Najdi si konkrétní scénáře podle typických problémů. Pokud testuješ bankovní aplikaci, požádej účastníky o simulaci převodu peněz nebo zadání požadavku na půjčku. Pokud v aplikaci někdo skončí „ve slepé uličce“, máš zaděláno na nutnou změnu logiky rozhraní. Vždy si zapisuj i maličkosti, protože právě detaily rozhodují.
Tady přichází na řadu uživatelské rozhraní jako klíč k úspěchu. Když uživatel nerozumí tvému návrhu, chyba není v něm – ale v designu. S tímto přístupem jde snadněji polykat kritiku i připomínky od různých členů týmu nebo uživatelů samotných. Testování nevnímej jako jednorázovou akci. Je běžné, že proces musíš opakovat (tzv. iterativní testování): po zapracování připomínek následuje další vlna testů. Užitečné jsou digitální analytické nástroje, třeba heatmapy (ukazující, kde nejčastěji uživatel kliká) nebo nahrávání uživatelských relací.
Když máš jasně popsané chyby a nápady z testování, připrav úpravy designu. Zvlášť když jdeš do fáze vývoje, je klíčové mít vše zdokumentované – od popisu jednotlivých obrazovek přes pravidla pro ovládací prvky po kompletní design systém (jednotné barvy, písma, ikony). Vývojáře tak nic nepřekvapí a výsledek bude odpovídat tvému návrhu i na pixel přesně.
Implementace je často ten zlatý hřeb, kde návrháři a vývojáři táhnou za jeden provaz. Je běžné používat systémy typu Zeplin, Figma Dev Mode nebo Storybook, které umí vyexportovat styly, ikony i rozměry přímo do vývoje. I během implementace se vyplatí kontinuální testování – často se totiž objeví technická omezení, se kterými designér původně nepočítal.
Nikdy se neboj vyžádat zpětnou vazbu od uživatelů i po spuštění. Často pomáhá v aplikaci implementovat jednoduchý formulář pro anonymní připomínky nebo sběr metrik přímo ve statistikách aplikace. Sleduj počty chyb, čas strávený v jednotlivých krocích nebo úspěšnost v klíčových operacích. Chytré firmy investují do dlouhodobého zlepšování rozhraní, protože vědí, že první verze bývá málokdy ta nejlepší. Rychlá statistika: Podle výzkumu společnosti Nielsen Norman Group z roku 2023 se správně testované rozhraní může podílet až na 30% růstu uživatelské spokojenosti během prvního kvartálu nasazení.
- Testujte s reálnými uživateli.
- Zaznamenávejte všechny překážky a nejasnosti.
- Iterujte design na základě zpětné vazby.
- Pečujte o dokumentaci a design systém pro vývojáře.
- Po implementaci sledujte statistiky a zlepšujte rozhraní na základě reálných dat.
Kvalitní návrh rozhraní je vlastně nikdy nekončící proces. Svět technologií, očekávání uživatelů i trendy se mění rychleji než podzimní počasí. S každostránkou, kterou udržíš v jednoduchosti, s každou funkcí, kterou otestuješ s lidmi, stoupáš o příčku výš. Rozhraní, které uživatelé chápu a rádi používají, je totiž tou nejlepší vizitkou každého projektu.
Fakt skvělý přehled, co všechno je potřeba zahrnout při návrhu UI! 🙂
Mě nejvíc zaujalo, jak důležitý je první krok s jasnou vizí a pochopením potřeb uživatele. Sám se snažím vždy odstartovat brainstormingem, kde se nepodceňují ani ty zdánlivě blbý nápady. Prototypování je pak super fáze k rychlýmu testování těch myšlenek v praxi, ikdyž vím, že to hodně lidí občas uspěchá a z toho pak vznikají zmatený rozhraní.
Chtěl bych se zeptat ostatních, jak řešíte testování s uživateli? Máte nějaký osvědčený nástroj nebo metodu, kterou používáte? A dá se to zvládnout i pokud nemáte možnost udělat testování s velkým počtem lidí uživatelů? Díky za tipy!
Jasně, další "expert", co nám tady serióznost UI designu osvětlí. Ten článek je ale spíš takové to základní úroveň, co zvládne i někdo, kdo ještě neumí pořádně psát v HTML.
Vážně bych doporučil všem, kteří to myslí s designem vážně, pustit se do něčeho náročnějšího než jen "brainstorming" a "prototypování". To jsou záchody pro začátečníky. Kdo dnes neumí použít proper design systém a neumí pořádně UX research, je ztracený.
Nepotřebujem tady povrchní rady.
Ej, lidi, berte to trochu s nadhledem. Vždyť tohle téma je bohem a peklem designéra zároveň! Od prvního nápadu až po testování s uživateli – to zní jako dlouhá epická cesta, kde se mozky potí a myšlenky létají kolem jak blesky. 😅
Jestli něco považuju za fakt zásadní, je to schopnost přidat do UI nějakou tu "duši". Neboť i když máš perfektní funkčnost a logiku, jestli to nezaložíš na emocích a intuitivnosti, uživatel ti stejně zdrhne.
A taky se mi líbí, jak je v článku zdůrazněno testování. Bez toho by to byla jen teorie a na to já nejsem.
Musím říct, že všechno pěkně zprocesovaný, ale chybí mi tam něco, co si málokdo přizná – omezení a hranice projektu.
Vždycky je to o kompromisu mezi funkcí a časem, a to hodně ovlivní, jak moc se dá UI dotáhnout k dokonalosti. Nikdo nemá nekonečné zdroje, takže i ten nejlepší nápad musí někde ustoupit realitě.
Zajímalo by mě, jestli máte někdo zkušenost, jak efektivně komunikovat tyto hranice přímo s klientem, aby to pochopil a schválil.
Moc pěkný shrnutí a hlavně inspirativní! 👏 Rád bych vyzdvihl, jak moc může pomoci iterativní přístup, kdy UI neustále vylepšujete díky zpětné vazbě uživatelů. Takhle se dá vychytrat opravdu hodně chyb v raném stádiu.
Také chci podpořit kolegu, co se ptal na nástroje pro testování – já mám dobrou zkušenost s Hotjar a Lookback, ty vizuální heatmapy i nahrávání uživatelů fakt pomáhají pochopit, kde uživatelé bloudí.
Kdo má ještě nějaký zajímavý nástroj nebo postup, nechť se přihlásí :)
Článek působí jako dobrý základ, ale neměl by se brát jako komplexní návod. Design není jenom technika, ale i filozofie komunikace s uživatelem.
Je třeba si uvědomit, že UI je součástí širšího kontextu, zahrnujícího business cíle, psychologii vnímání a i kulturní rozdíly uživatelů. Bez toho se třeba ani prototypování může zvrhnout v pouhé kreslení obrázků bez hlubšího dopadu.
Doporučuji také studium kognitivních vzorců, které ovlivňují chování uživatelů. To by mohlo mnohým pomoci posunout design na vyšší úroveň.
Haha, jasně, tady vidím další dílo z korporátní mašinérie, co nás chce naučit, jak "mít úspěšný UI". Všechno to jsou jenom šprýmy a snaží se nás napasovat do předem daných šablon, aby mohli kontrolovat, jak nám UX "prodává" jejich agendu.
Nikdo vám neřekne, že skutečný úspěch je o tom hrát s uživateli jako se štěňaty v jejich kleci, sledovat, jak se chovají, a používat to proti nim!
Buďte bdělí, tohle je další úroveň manipulace skrz krásný design.
Super článek, energie z něj přímo sálá! Hned bych chtěla dodat, že nejtěžší část je podle mě právě už zmíněné prototypování – kolik chyb aspoň já jsem udělala jen proto, že jsem nestačila pořádně otestovat jízdu mezi obrazovkama jako reálný uživatel.
Pomáhá mi hodně rapidní prototypování, kde sice není hotová grafika, ale hned to můžu poslat někomu kašlajícímu na design, aby mi řekl, co mu nesedí.
Ale chápu, že motivace zůstává někdy tím největším nepřítelem, hlavně když se pak musí kótovat, špendlit, upravovat a hlavně nevyhořet…
Jistě, článek je fajn, ale mně chybí zmínka o týmové spolupráci, která je v UI designu k nezaplacení. Když se právě všichni z IT, designu a byznysu pořádně posadí ke stolu a nad fikaným uživatelákem, tak se často vyřeší víc než veškerý brainstorming sám.
Bez toho by ten přechod od nápadu přes prototyp k testu nebyl plynulý a plodný. Máte někdo tip, jak zlepšit komunikaci mezi designéry a vývojáři? Často kolísá a pak to stojí spoustu času navíc.
Nezlobte se, ale podle mě je to celé trochu přeceňovaný. Každý den vidím spoustu "efektivního" UI zpackanýho tak, že uživateli fakt nezbývá než brečet.
Ty postupy jsou sice fajn, ale ve finále záleží na štěstí, zákazníkovi, a taky, jak moc tvůj tým umí improvizovat. Čím víc toho plánuješ, tím víc očekáváš, a pak když přijde realita, je to pro mnohé pořádný šok.
Takže ano, testujte, prototypujte, ale hlavně si neberte všechno moc k srdci, a zachovejte si zdravý rozum!