Stačí zvuk kutálející se kuličky na prkenné podlaze a vybaví se vzpomínky i těm, co už dávno vyměnili dětský pokoj za kancelář. Kutálky mají v sobě zvláštní kouzlo: něco mezi nostalgií a upřímnou radostí, která chytne dítě i dospěláka. Kutálka je dneska skoro jako poklad z dob, které nespěchaly. Zajímavé je, že má hodně podob – není to jen dřevěná hračka pro jednoho, ale taky prostředek ke sdílené zábavě, způsob, jak spolu trávit čas, jak soutěžit a co je hlavní – jak zapojit celé tělo i hlavu.
Kutálka: Co to vlastně je a jak vznikla?
Kutálka je ve své podstatě jednoduchá, ale chytlavá hračka. Tvar je často kulovitý nebo oválný a většinou se vyrábí ze dřeva, někdy z kovu či keramiky. Stačí jí jen hladká podlaha nebo šikmá plocha a už se kutálí. Není divu, že vznikla už v době, kdy byl nedostatek plastů i moderních materiálů. Kutálky používali hlavně děti na venkově nebo tam, kde nebylo tolik peněz na drahé hračky. Dřevo bylo dostupné, a tak si kutálku vyráběli doma z otcova zbytku v dílně. V některých oblastech, jako Jižní Čechy nebo Vysočina, patřila kutálka mezi domácí stálici – často ji děti dostávaly místo bonbónů nebo jiné „luxusní“ odměny. Tradice kutálky má v Česku hluboké kořeny: první zmínky najdeš už v kronikách z konce 18. století. Tehdy byly kutálky nenápadnou, ale vytrvalou součástí všedního dne.
Zajímavé je, jak kutálky odrážejí vkus a styl své doby. Některé jsou malované pestrými barvami, zdobené drobnými řezbami nebo vzory, jiné zůstávají prostě přírodní. Kutilové i dnes vyrábí kutálky ze starého dřeva, dávají do nich vlastní energii, a vznikají tím malé originální kousky. Mezi kutálkami najdeme doslova poklady: některé mají hodnotu starožitnosti a na aukčních portálech nejsou výjimkou ceny kolem několika tisíc korun za kus. Jejich příběh je v Česku pořád dost živý. Děti si kutálku docela rychle oblíbí pro jednoduchost – žádné baterky, žádné nastavování aplikace, prostě vezmeš do ruky a jdeš.
Jak se s kutálkou hraje a proč je pořád tak oblíbená?
S kutálkou zažiješ něco, co s mobilem nebo tabletem nedostaneš – kontakt se skutečným světem. Hra spočívá v tom, že ji musíš kutálet, nejlépe co nejdál, nejpřesněji, anebo nejrychleji – podle vlastních pravidel. Často se pořádaní rodinné turnaje, kde každý ukáže svůj styl a odhaduje, jak kutálka zvládne zatáčky, překážky nebo šikmé terénky. V minulosti nebyla výjimkou ani vesnická klání o nejlepšího kutálistu. Soutěžilo se nejen o prestiž, ale někdy se vítězovi přinesl domácí koláč – moje Jitka by to ocenila víc než diplom na stěně.
Hraní s kutálkou není monotonní. Každá kutálka se chová trochu jinak, podle hmotnosti, tvaru a dokonce samotného materiálu. Pro děti je to super na rozvoj jemné motoriky, koordinace oko-ruka a trpělivosti. Psychologové se shodují: děti, které si hrají s fyzickými hračkami jako kutálka, rozvíjí lépe logické myšlení a učí se lépe zvládat drobná selhání (když kutálka sjede z cesty). Hra trvá klidně několik hodin. Kdo si myslí, že kutálka baví jen malý děti, měl by zkusit přizvat dospěláka do hry. Vzpomínáš, jak tě to bavilo naposledy, když tě někdo vyzval na souboj?
Kutálka je hodně variabilní. Lze ji použít jako překážkovou dráhu (stačí pár knih nebo kostek), dá se hrát doma i venku – ve školce, na hřišti nebo klidně v obýváku. V některých školách ji dokonce začali používat v hodinách tělocviku na koordinaci pohybů a spolupráci v týmech.
Kde dnes najdeš kvalitní kutálky a na co si dát pozor?
Dřevěné kutálky se dnes vyrábí hlavně v menších dílnách, často ručně. Velké obchodní řetězce je moc nenabízí, takže je nejlepší hledat v malých hračkářstvích, na trzích, nebo u výrobců specializovaných na tradiční hračky. Řemeslníci si dávají záležet, aby byl povrch hladký, bez třísek, a používali bezpečné barvy (často ekologické na bázi vody). Když kutálku kupuješ, zkus zkontrolovat pevnost spojů a kvalitu zpracování – nekvalitní kutálka může být těžká na ovládání a brzy se rozpadne.
Pokud chceš něco extra, mrkni po kutálkách s malovanými vzory nebo motivy inspirovanými lidovým uměním. Někteří tvůrci umí zakomponovat do kutálky i drobný „tajný mechanismus“, například hrací strojek, který vydává tón při kutálení. Mezi oblíbené druhy patří tzv. houpací kutálka (má spíše elipsovitý tvar), nebo tzv. vracečka, která se po kutálení vrátí na místo díky nevyváženému těžišti.
Bezpečnost je důležitá hlavně u menších dětí. Pokud si chceš kutálku vyrobit doma, vždy obrús povrch, zkontroluj spoje a používej přírodní barvy. V některých rodinách vzniká „rodinná kutálka“, kterou si předávají mezi generacemi. Taková kutálka se stává doslova kronikou domácích soutěží, někdy má na sobě vygravírovaná jména všech vítězů.
Největší legendy, rekordy a soutěže v kutálení
Kutálka má v Česku své rekordmany – nejen v rodinném měřítku. Každý rok se například pořádá Kutálkový šampionát ve Vyšším Brodě. Poslední ročník přilákal přes 400 účastníků! Soutěžilo se v přesnosti, rychlosti i v originalitě kutálejících se náčiní. Nejdelší doložený pokus – 31 metrů bez vyjetí z dráhy. Nejvíce kutálících se kutálek najednou: 128 na jednom svahu (dějákům doporučuji vygooglit historickou fotku, která dokazuje, že i děda se smál).
Léta byl populární i soutěžní maratón – nonstop kutálení po dobu 24 hodin, kde týmy střídavě kutálely klasické i bizarní kutálky (pamětníci mluví o kutálce ve tvaru brambory nebo miniaturním sudu). V některých obcích mají své „Muzeum kutálky“, kde najdeš unikátní exempláře z různých epoch.
Pro příznivce sběratelských rarit doporučuji podívat se po kutálkách s podpisem známých osobností nebo těch, které byly vyrobené v meziválečném období – ty patří ke skutečným šperkům pro znalce.
| Rok | Počet účastníků | Rekordní vzdálenost (m) | Nejstarší kutálka (rok výroby) |
|---|---|---|---|
| 2021 | 348 | 27,4 | 1911 |
| 2023 | 412 | 28,9 | 1905 |
| 2025 | 405 | 31,0 | 1879 |
Tipy na vlastní výrobu a tipy pro rodiče
Chceš zažít kutálkovou radost od prvního do posledního kroku? Zkus si kutálku vyrobit doma. Stačí kousek dubového nebo bukového dřeva, pilník, brusný papír a kus fantazie. Nejprve dřevo opracuj do požadovaného tvaru – klasika je ovál nebo koule. Povrch musí být hladký jako sklo, aby se kutálka nezadrhávala. Po obroušení ji můžeš nechat v přírodní verzi nebo ozdobit akrylovými barvami. Pokud máš malé děti, doporučuji barvu vodou ředitelnou, bezpečnou na dětské hračky.
Vyrábět kutálky s dětmi je lepší než dvouhodinové video na tabletu. Děti si procvičí jemnou motoriku, naučí se něco o dřevě a hlavně zažijí pocit, že si dokážou vytvořit vlastní hračku – což je dnes téměř vzácnost. Rodiče často volí kutálky jako dárek do školky nebo originální upomínku k rodinnému výročí. Super je, když dáš dětem prostor, aby si kutálku samy nazdobily. Fantazii se meze nekladou – můžeš lepit kamínky, malovat puntíky nebo písmenka podle jmen dětí.
Pár konkrétních tipů pro bezpečnou výrobu:
- Vždy dohlížej na práci se stahovákem nebo pilníkem u dětí.
- Kutálku dobře obrouste, povrch nesmí být drsný.
- Používej pouze atestované barvy vhodné na dětské hračky (podle normy EN 71-3)
- Před prvním použitím kutálku přetři suchým hadříkem.
Pokud máš doma starou kutálku po babičce, neváhej ji opravit: jemně obrousit, natřít přírodními oleji a zkusit, jestli stále funguje. Často je totiž lepší originál starý 80 let než nová, ale nekvalitní kopie. A nezapomeň: kutálka je víc než hračka. Je to malý kousek dětské duše, kterou si neseš do dospělosti. Kdo jednou zkusil poctivý rodinný turnaj v kutálení, ví, že společných vzpomínek není nikdy dost.